Kontroly našich zimovišť netopýrů díky množství sněhu na horách se stávají tento rok stále dobrodružnější. To poznali i  účastníci dvou posledních akcí. První, která ve čtvrtek vystupovala na svahy Anenského vrchu v Jeseníkách  a druhá, která se vydala v sobotu na kontrolu Kněhyňské jeskyně.

Směr Anenský vrch

Zimoviště netopýrů v jednom z dolů nad Ludvíkovem jsme v létě zachránili. Průlez ze vstupní šachty na spodní patra byl totiž skoro zavalen sutí a balvany. A tak jsme zával vyzmáhali a průlez vystrojili plastovou rourou. A nyní jsme byli zvědavi, jak naše zabezpečení funguje. Na kontrolu tohoto zimoviště vyrazili Pepa, Roman K., Ondra a Pavel. Ale nejen na kontrolu netopýrů, také vystrojit lanem šachtičku na dolní patra, ve které se dřevěná výztuž zcela rozpadla. Tak že kromě materiálu vystrojení osmimetrové vstupní šachty, neseme vrtačku,  kotvící šrouby…

Naštěstí v podzemí je vody akorát na gumáky, tak nepotřebujeme atomkecky. Zabezpečený průlez se zřejmě netopýrům zamlouvá. Počty byly obdobné jako v minulých zimních období.

 

 

Do Kněhyňské jeskyně

Po neúspěchu minulý víkend, kdy jsme ve Zlatých Horách ani s GPS souřadnicemi nenašli vchod do jedné ze štol, Jirka, Vašek a Honza V. v sobotu vyrazili směr Kněhyňská jeskyně. Jelikož se o tomto víkendu konala také Jizerská 50, nechali jsme se inspirovat a vzali si s sebou běžky.

Od rána sněží. Jeli jsme Jirkovou Škoda Octavia Scout vybavenou spojkou Haldex. A aby se cestou řidič Jirka v zamlženém autě nenudil, občas to Haldex posílal hnacé sílu i do zadních kol v těch nejnečekanějších okamžicích, a tak zadní část auta často chtěla předjet tu přední. Vašek a Honza toto budou popírat, neboť si celou cestu vesele vykládali zážitky ze života svých malých dětí a Jirkovu driftování a nadávkám nevěnovali pozornost.

Ihned po příjezdu na parking pod Kněhyni jsme pomohli dvěma skialpinistkám vytlačit jejich auto ze závějí, čímž jsme v nejbližším okolí rázem byli za hrdiny. Chvíli na to přijelo auto s dalšími dvěmi kočkami se skialpy. Lákáme je, aby se s námi vydaly do jeskyně, leč marně.

Cestou k jeskyni stále sněží. K jeskyni jsme se dostali celkem bez problému, ani jsme při tom nebloudili a ani se nebořili do sněhu až po prdel. Po rychlém odečtu obou terčových měřidel míříme zpět do údolí.

Na cestě pod jeskyní podle stop zjišťujeme, že zde už prošlo celé procesí (skialpinistek), bohužel jsme na ně ale s návštěvou jeskyně nepočkali. Cesta dolů byla rychlá. Na hlavách jsme pro jistotu z důvodu bezpečnosti nechali přilby. Jirka pro jistotu jel dolů i v overalu, aby díky pádům do závějí neměl pak v autě mokré kalhoty a od nich sedadlo. K červenomodré kombinaci overalu a červené přilby už chyběl jen znak Horské služby.

Zítra je Valentýn, tudíž povinná zastávka v Lidlu pro kytky a čokolády. Můžeme být vůbec rádi, že nás naše ženy pustily ven užívat si sníh a blbnout v jeskyni. Za stálého sněžení jsme pak zdárně doklouzali do svých domovů. Kluci jsou hodní – v Lidlu si koupili plechovky piva, které pak v autě popíjeli, a mě (řidiči) koupili žvýkačky, za což bych jim chtěl touto cestou ještě jednou poděkovat 🙂

Uvidíme, jaké sněhové dobrodružství na nás čeká příští sobotu, kdy bude akce v našem největším zimovišti netopýrů v Nízkém Jeseníku.

Zapsal Jirka