“Úlové kameny” v okolí Egeru

V okolí  maďarského Egeru je řada zajímavých podzemních a povrchových geomorfologických tvarů, které stojí za návštěvu. Snad nejznámější geomorfologickou zajímavostí oblasti jsou homolovité útvary, ve kterých byly lidskou rukou vytesány výklenky. Tyto formy jsou nazývány „úlové kameny“.

O poslání výklenků v úlových kamenech, o jejich stáří, o původu jejich zhotovitelů, o totožnosti jejich uživatelů (lid, etnikum, skupina) se zrodilo mnoho hypotéz. Podle jedné teorie úlové kameny byli náhrobky a ve výklencích byly umísťovány urny se zpopelněnými pozůstatky zemřelých. Vytesávání  výklenků nejdříve dávali do spojitosti s Huny – Maďary, později je dávali do souvislosti s Kelty a se Skýty. Jiná teorie  slepým oknům předpokládala poslání ukládání  model, ukládání obětí a tyto pokládala za památky z doby příchodu Maďarů do vlasti. Pro širokou veřejnost se nejznámější stal názor, podle kterého výklenky úlových kamenů jsou památníky středověkého lesního včelařství  a tuto formu včelařství udomácnili buď Kabarové, kteří se připojili k Maďarům při jejich příchodu do vlasti  anebo  malá skupina národností (agriáni), kteří se sem uchýlili při útěku z Balkánského polostrova. V podhoří Bükku na 38 nalezištích je známých 72 úlových kamenů, na skalných útvarech bylo napočítáno 473 výklenků.

Snad nejvýznamnějším je Chráněné Přírodní Území Szomolyaovské Krasové Kameny  (Szomolyai Kaptárkövek).

Chráněné přírodní území se nachází v Karpatském údolí západního svahu hory Vén-hegy, vypínající se  nad obcí  Szomolya, kde se pásmo ryoletových tufů dělí,  rozčleňuje na 8 větších pásů skal s výklenky, na skalné kužely. V Maďarsku má táto skupina úlových kamenů nejvíc výklenků (117).

(Ryolit (ryoletové tufy) je výlevná vyvřelá hornina většinou světlé barvy (zvětralá nabývá odstíny červené) s porfyrickou strukturou a velmi vysokým obsahem SiO₂ (více než 70 %). Minerální složení tvoří křemen, alkalické živce a plagioklasy.)

Zdejší tufy vznikly  před 21-13 miliony let, následně po intenzívní vulkanické činnosti probíhající v miocénu.

Tufové homole Kaptárkő – Kis-kúp

Řada tufových homolí (úlové kameny) se nachází v okolí vesnice Cserépváralja. Jiho-východně pod  vrcholkem Mangó-teto vystupují tři tufové homole (se jmény Kaptárkő – Kis-kúp a Ignimbrit kő), z nichž nejvyšší dosahuje 10 metrů. Přístup je po značené stezce.

 

 

 

Další úlové kameny se nacházejí jižně od vesnice Cserépváralja pod jménem Kaptárkő (Csordás-völgyi kaptárkövek). Přístup je po neznačené stezce okolo oploceného výběhu pro chov prasat.

Tufové homole severně od vrcholku Nyerges-tető

 

 

Přístup k těmto kamenným úlům je po značené stezce, která nejdříve vede vinicemi, ale pod vrcholkem Nyerges-tető vede hustým neprořezaným akátovým porostem (viz. Obr.7). Stezka zde není viditelná, zcela zarostlá a je nutno se orientovat za pomocí GPS. V těchto tufových homolích byly vyraženy obyvateli i podzemní úkryty, sloužící zřejmě jako příbytky nebo přechodné úkryty.

 

 

 

 

Skalní obydlí ve vesnici Noszvaj

Zajímavá je i návštěva i historických skalních obydlí ve vesnicu Noszvaj.

První podzemní obydlí, vyrubané v měkkých tufových vrstvách se objevily v 17. století, ale masívně  byly hloubeny počátkem 19. století. V roce 1862 žilo v těchto obydlích 64 rodin a v roce 1930 bylo v 70 jeskynních obydlích 249 lidí. V některých dobách žilo 30 procent obyvatel Noszvaj v sklepích. Dnes je v jednom z těchto obydlí vytvořeno muzeum a sjíždějí se zde umělci z různých částí světa a pokračují v hloubení podzemních prostor a vytváření různých sochařských děl v měkkých tufech.

 

 

 

Josef Wagner 2017