V okolí  maďarského Egeru je řada zajímavých podzemních a povrchových geomorfologických tvarů, které stojí za návštěvu. Snad nejznámější geomorfologickou zajímavostí oblasti jsou homolovité útvary, ve kterých byly lidskou rukou vytesány výklenky. Tyto formy jsou nazývány „úlové kameny“.

O poslání výklenků v úlových kamenech, o jejich stáří, o původu jejich zhotovitelů, o totožnosti jejich uživatelů (lid, etnikum, skupina) se zrodilo mnoho hypotéz. Podle jedné teorie úlové kameny byli náhrobky a ve výklencích byly umísťovány urny se zpopelněnými pozůstatky zemřelých. Vytesávání  výklenků nejdříve dávali do spojitosti s Huny – Maďary, později je dávali do souvislosti s Kelty a se Skýty. Jiná teorie  slepým oknům předpokládala poslání ukládání  model, ukládání obětí a tyto pokládala za památky z doby příchodu Maďarů do vlasti. Pro širokou veřejnost se nejznámější stal názor, podle kterého výklenky úlových kamenů jsou památníky středověkého lesního včelařství  a tuto formu včelařství udomácnili buď Kabarové, kteří se připojili k Maďarům při jejich příchodu do vlasti  anebo  malá skupina národností (agriáni), kteří se sem uchýlili při útěku z Balkánského polostrova. V podhoří Bükku na 38 nalezištích je známých 72 úlových kamenů, na skalných útvarech bylo napočítáno 473 výklenků.

Snad nejvýznamnějším je Chráněné Přírodní Území Szomolyaovské Krasové Kameny  (Szomolyai Kaptárkövek).

Szomolya 2

Chráněné přírodní území se nachází v Karpatském údolí západního svahu hory Vén-hegy, vypínající se  nad obcí  Szomolya, kde se pásmo ryoletových tufů dělí,  rozčleňuje na 8 větších pásů skal s výklenky, na skalné kužely. V Maďarsku má táto skupina úlových kamenů nejvíc výklenků (117).

EGER (4)

(Ryolit (ryoletové tufy) je výlevná vyvřelá hornina většinou světlé barvy (zvětralá nabývá odstíny červené) s porfyrickou strukturou a velmi vysokým obsahem SiO2 (více než 70 %). Minerální složení tvoří křemen, alkalické živce a plagioklasy.)

Zdejší tufy vznikly  před 21-13 miliony let, následně po intenzívní vulkanické činnosti probíhající v miocénu.

Tufové homole Kaptárkő – Kis-kúp

Řada tufových homolí (úlové kameny) se nachází v okolí vesnice Cserépváralja. Jiho-východně pod  vrcholkem Mangó-teto vystupují tři tufové homole (se jmény Kaptárkő – Kis-kúp a Ignimbrit kő), z nichž nejvyšší dosahuje 10 metrů. Přístup je po značené stezce.

Cserepvaralja

 

EGER (7)

 

EGER (6)

Kaptárkő – Kis-kúp

 

Další úlové kameny se nacházejí jižně od vesnice Cserépváralja pod jménem Kaptárkő (Csordás-völgyi kaptárkövek). Přístup je po neznačené stezce okolo oploceného výběhu pro chov prasat.

EGER (8)

Kaptárkő (Csordás-völgyi kaptárkövek)

Tufové homole severně od vrcholku Nyerges-tető

Mész-hegyi

 

Nyerges-tető

 

Přístup k těmto kamenným úlům je po značené stezce, která nejdříve vede vinicemi, ale pod vrcholkem Nyerges-tető vede hustým neprořezaným akátovým porostem (viz. Obr.7). Stezka zde není viditelná, zcela zarostlá a je nutno se orientovat za pomocí GPS. V těchto tufových homolích byly vyraženy obyvateli i podzemní úkryty, sloužící zřejmě jako příbytky nebo přechodné úkryty.

EGER (9)

Nyerges-hegy keleti oldala

 

EGER (10)

Nyerges-hegy keleti oldala

 

EGER (12)

Mész-hegyi kaptárkövek II.

_DSC3632u

Po žluté značce Mész-hegyi kaptárkövek II

 

 

EGER (13)

Skalní obydlí ve vesnici Noszvaj

Zajímavá je i návštěva i historických skalních obydlí ve vesnicu Noszvaj.

První podzemní obydlí, vyrubané v měkkých tufových vrstvách se objevily v 17. století, ale masívně  byly hloubeny počátkem 19. století. V roce 1862 žilo v těchto obydlích 64 rodin a v roce 1930 bylo v 70 jeskynních obydlích 249 lidí. V některých dobách žilo 30 procent obyvatel Noszvaj v sklepích. Dnes je v jednom z těchto obydlí vytvořeno muzeum a sjíždějí se zde umělci z různých částí světa a pokračují v hloubení podzemních prostor a vytváření různých sochařských děl v měkkých tufech.

EGER (3)

 

EGER (1)

 

EGER (2)

 

Josef Wagner 2017