Stále se něco děje…

Podzim pro nás nezačal vůbec dobře. Nejdříve našeho kamaráda a člena ORCUSu Pavla Dobeše -Bobka na výpravě ve slovenském krasu postihla mozková mrtvička a on nejdříve dlouho bojoval v nemocnici v maďarském Miskolci, pak ve Vsetíně až se nám společnými silami jej podařilo dostat do rehabilitačního ústavu v Hrabyni.  Ale 15 září přišla další rána. Odra zatopila Bohumín i naši klubovnu. Do boje s následky se zapojili i naši členové.  Ale to ještě není konec podzimu. Samozřejmě za Bobkem do Hrabyně jezdíme a povzbuzujeme jej nejen psychicky, ale staráme se také aby  nám moc nezhubnul. Na počátku listopadu už vesele jednou rukou ovládá vozík, posiluje tělo i ducha  a je plný optimismu. Byl za ním i Gusta Stibrányi, bez kterého by to v maďarské nemocnici bylo mnohem složitější.

A pak přišla do Bohumína velká voda. Naštěstí to nebylo takové množství, jako v roce 1997, ale škody byly obrovské. Klubovnu tentokráte nezalila, zato vedle zaplavila sklepy kompletně. Když voda ustoupila, nastal čas čerpání vody ze sklepů a pak vynášení zničených spotřebičů, nábytku… Martin K. zajistil elektrocentrálu a na pomoc přijeli Roman s Monikou, Vašek, Krista. I Kuba, u jehož domu byl sice metr a půl vody, ale naštěstí bydlí na patře.

 

 

 

Ale pokračujeme i ve speleologii. Kamarádi s vedení CHKO Beskydy se chtěli podívat jak to vypadá pod Lysou horou. A tak jsme je zatáhli do Ondrášových ďůr a také ďůrama řádně protáhli.

 

A trochu propagace naší činnosti ve starých důlních dílech Krajiny  břidlice. Samozřejmě za organizace břidlicové královny Aleny. Výstava je putovní u bude pokračovat do dalších měst.

 

A co třeba oslavit narozeniny našich členek, kterých je v listopadu několik a zvláště když má Monika kulatiny. A kde jinde než na klubovně. A bylo veselo. Samozřejmě nechyběla bečka a plánovaly se budoucí akce. Stihli jsme i mezi nás přijmout nového adepta na členství – Vojtu.

 

 

 

 

A z dalekého Švédska k nám zavítala i naše bývalá členka Ljuba. To bylo vzpomínání.