Jeskyni Žánovou díru jsme sice objevili již v roce 1981 a tehdy měla hloubku 12 metrů a délku chodeb 20 m. Ale při revizi v roce 1990 jsme zjistili, že v jeskyni došlo ke změnám. Což v beskydském pseudokrasu není nic nezvyklého. Průlez ze vstupní chodby na spodní patra se zcela zavalil. Dva pokusy o
Důl Black Hill jsme v roce 1986 zachránili před zasypáním a tak nám byl dán tak trochu do vínku. I proto se o něj staráme a tím nejsou myšleny jen kontroly dolu jako zimoviště. K sestupu na spodní patra slouží dvacetimetrová šachta a výstup na hraně šachty není nejpříjemnější. Proto jsme se rozhodli toto místo
V krasu Slovinska je bezpočet jeskyní a propastí s bohatou krápníkovou výzdobou. A ty přilákaly 17-19 července Moniku, Romana, Láďu a další kamarády Davida s ZO Labyrint, Míšu (vedl exkurze) ze skupiny Jána Majku a kamarády Jirku a Marci. Nakonec stihli tři propasťovité systémy a stálo to za to.
Se speleology Speleoklubu Bielsko-Biała jsme spolupracovali od roku 1980. Vždyť to jsou jeskyňáři, kteří se snaží o objevování jeskyní v Beskydském pseudokrasu – stejně jako my, akorát na polské straně. Ale nejen v pseudokrasových jeskyních Moravskoslezských Beskyd jsme se potkávali. Společné sestupy do propastí Vysokých Tater, společná expedice při pokusu o nalezení pokračování systému Spluga
Když v květnu se podařilo Monice a Martinovi “vykopat” na svazích hřebenu Lukšince po Lysou horou vstup do neznámých podzemních prostor pronikli do nevelké jeskyně nazvané Slivka. Na této akci bylo naplánováno mapování této jeskyně a pokus o nalezení případného pokračování.
Pro malé i velké jsme natáhli stometrový alpský traverz nad řekou Odra. Byl to již 21 ročník této tradiční akce. A překonání traverzu si přijelo vyzkoušet několik stovek dětí, rodičů i prarodičů. Jako vždy všichni byli nadšeni- a to nejen za to, že mohli přes řeku zadarmo ! A ještě ti nejmenší obdrželi trička, magnetky
Každý rok na jaře nám pracovníci Biskupských lesů zapůjčí svou chatku Leopoldka, abychom ji mohli využít při našem pracovním soustředění na Kněhyni. A každý rok někoho na tuto akci přizveme. Tentokráte 9 kamarádů ze ZO ČSS Geospeleos. A za nás se přidali Monika, Roman, Kuba V., Libor, Honza L. Pepa a host Martin.
Více jak 25 let vedeme speleoalpinistický výcvik studentů Bezpečnostně-právní akademie Ostrava. Výcvik probíhal v minulosti na různých místech- na Kružberku, na Mečové, ale v posledních létech již v Malých Svatoňovicích na trenažéru Báňské záchranky, na Čížkových kamenech , na vyhlídkové věži na Žaltmanu. Tentokráte dva kurzy vedli Ondra s Liborem, a druhý Vašek, Franta, Martin
Svahy v Beskydách jsou bez sněhu a my opět vyrážíme do známých míst, ve kterých jsou výrazné znaky po svahových procesech a kde jsme v minulých létech již objevili, spíše vykopali nové pseudokrasové jeskyně. Žádné veliké podzemní systémy, spíše díry pro jednoho jeskyňáře, ale snad se jednou štěstí usměje a objev bude stát za to.
Poslední dubnový víkend byl opravdu byl hodně nabitý. Hlavní akcí bylo Speleoforum, kde byl ORCUS hojně zastoupený. Leny to celé dirigoval a prezentoval výsledky expedice TROMS 2025 a ve sborníku Speleofora zase Pepa popisoval naši expedici Murcia 2025. Samozřejmě bohatě se naší členové zapojili i do podzemních exkurzí. Ale mnohem aktivnější byla druhá skupina, která
Když při únorové kontrole netopýrů v dole Špirutky Horní štola zjistila Monika s Kubou, že do podzemí lidé naházeli hromady odpadků, nemohli to tak nechat. A o Velikonocích na Špirutku opět vyrazili. Kuba Vávra obětavě zajistil nákladní automobil, společně s Monikou vytahali z dolu hromad odpadků, naložili na korbu a odvezli do sběrného dvora. Zajímavé
Většina zimovišť netopýrů, které sledujeme představují stará opuštěná díla Jeseníků a Oderských vrchů a druhá polovina února, to je pro naše členy opravdu super náročná. Čeká nás 15 lokalit rozložených od Lidečka po Rejvíz. A kontroly v některých jsou hodně náročné. Zvláště pro ty naše členy, kteří umí určit 14 druhů netopýrů, které jsme objevili
Pro výročku již po druhé jsme vybrali penzion Bílá holubice, který vlastně leží přímo pod našimi zimovišti netopýrů – v Zálužné. Stejně jako v minulých létech, výročka to není pouze sezení nad papíry, školení, volby…. ale, také kontroly zimujících netopýrů v našich lokalitách, kterých máme v okolí opravdu mnoho. Ale postupně.
Na Pustevnách je pravá zima, chumelenice, sněhu půl metru, teplota mínus 10. Ale Monika naplánovala kontrolu netopýrů v jeskyni Cyrilce a tak se tam musí. A s ní Roman L., Kuba V., Kristýna a Láďa. Monika hned všechny dělí na 2 družstva- ona s Romanem do Nových částí a Krista vedla ty, co Cyrilku zatím
A že máme a sledujeme více jak 50 zimovišť netopýrů v jeskyních i starých důlních dílech, museli s kontrolami začít, jen co jsme skončili s oslavami Nového roku. Jedna skupina do štol v Jeseníkách, druhá skupina nad Zlaté hory, další do hlubin Kněhyně a ještě jedna do Flascharova dolu.
Stejně jako v minulých létech o Vánocích i na Silvestra vyrážíme na první kontroly stavů zimujících netopýrů v námi sledovaných starých důlních dílech Oderska. A jak zjišťujeme, stavy hibernantů se moc nemění, pouze vrápenců malých nám požehnaně přibývá.
Expedice Troms 2025, (20. srpna – 4. září 2025), byla další výpravou členů Speleologického klubu ORCUS do jeskyní v rajonu severně nad městem Narvik v severním Norsku. Tentokráte se tam vypravili Jan Lenart, Martin Kašing, Kristýna Schuchová, Tereza Staňková, František Pták, Tomás Palha. I tato výprava přinesla řadu významných objevů.
Výprava do jeskyní Murcie ve Španělsku byla naplánována na listopad roku 2024. Jenže na podzim roku 2024 zasáhla povodeň Bohumín, naši klubovnu i domovy a rázem jsme měli jiné starosti. Proto expedice krasu jihovýchodního Španělska byly s kamarády klubu Resaltés z Murcie připravena na podzim tohoto roku. Tentokráte jsme na výpravu vyrazili dvěma směry. Jedna
Někdy se podaří, že člověk neví na kterou akci by měl o víkendu jet. A to se právě v ORCUSu podařilo poslední víkend v měsíci září. Současně probíhalo soustředění na Kněhyni, Konference Netopýři Sudet a někteří vyrazili na exkurzi do jeskyní Slovenského krasu.
Je už tradicí, že každý rok posbíráme naše nejmenší, děti a vnuky našich členů a vyrazíme všichni někam do přírody. Nácviky speleoalpinismu, táboření, hry, návštěva podzemí. Samozřejmě táborák a opékání. A pro dospělé členy třeba setkání s těmi, které jsme dlouho neviděli. A tak tomu bylo i tento víkend.
Na podzim roku 2024 zasáhly Jeseníky katastrofické lijáky a povodně. Silný stok vody po svazích hřebenů se přenesl i na stav protékajících vod ve starých důlních dílech, která slouží jako významná zimoviště netopýrů. To potkalo i důl Měděný. Ve vstupní chodbě protékající množství vody naplavilo kameny a suť a kousek za vstupem štolu zcela uzavřelo.
V Cyrilce jsme kdysi dávno vybudovali mřížový uzávěr – ale dlouho nevydržel, a byl zcela zničen. Na žádost CHKO Beskydy jsme se pustili do jeho obnovy. A když už působíme na hřebenu Radhoště a v Cyrilce, máme ještě další cíle. Pokusit se najít v Cyrilce nové prostory, objevit něco na Skalíkové louce, vyčistit průlez na
Občas je dobrá potrénovat SRT techniku, zvláště u těch “mladších” členů ZO a když se to ještě spojí s instalací nových kotvících bodů pro zvýšení bezpečnosti při zimních sestupech spojených s kontrolami netopýrů, pak to je vždy dobrá akce. A tak tomu bylo i včera v Zálužné.
Prosiecká jaskyňa patří k velmi zajímavým jeskyním Slovenska, už jen tím, že se tam vyskytují i aragonitové formy, které nás tak zajímají. A její výzkum stále není ukončen a prolongační práce tam probíhají stále. Podívat se i pomoci s kopáním tam vyrazili 14-15 června Honza Lenart, Jiří Antonín, Martin Zmelty.
Když se v loňském roce podařilo Romanovi při rozšiřování vstupu do jeskyně Puklina podařilo shodit do vstupu balvan, chtěli jsme jej vytáhnout a vstup uvolnit. První pokus za pomocí lanového kladkostroje selhal a tak jsme rozhodli vytáhnou k jeskyni třítunový “hubcug” a kámen vytáhnout.
Když si Leny všiml, že na stropu vstupní propástky do jeskyně Cyrilka, se něco změnilo, spíše něco zřítilo, začali jsme porovnávat historické fotografie této části jeskyně a opravdu jsme změny zjistili. Ze stropu se někdy mezi rokem 2002 a 2025 uvolnil a spadl velký skalní blok a ten, co tam dnes zbyl hrozí zřícením. Proto
Tentokráte v zapůjčené chatě Leopoldka od Biskupských lesů na svahu Kněhyně se nás sešlo hodně. Monika, Roman, Pepa, Krista, Terka, Jirka, Libor, Míša, Martin, Honza W., Leny, Vojta. Pozvání přijali i 3 kamarádi z Moravského krasu ZO ČSS 6-20 a přidalo se i pár příznivců speleologie. Ale počasí, to nám nepřálo. Déšť, sněžení, mlha a
V neděli 30 března jsme pokračovali v exploraci v koncových puklinách Nových částí jeskyně Cyrilka. Vstup do Nové části byly objeveny v roce 1972 a průnik se podařil až v září 1976. Další nejnovější dílčí objevy zde proběhly 1982, 2012 a 2015. Před několika lety identifikoval Leny průvan ze závalu v nejsevernějším zakončení Chodby černých
Měsíc březen je opět nezvykle teplý a bojíme se, že netopýří budou svá podzemní zimoviště rychle opouštět. Proto třetí březnový víkend vyrážíme na poslední kontroly zimovišť. Jedna skupina Petr, Jirka a Anička na štoly Maria Hilfe a druhá skupina Pepa, Monika a polámaný Roman do vojenského pásma do dolu František.
Když jsme v roce 2023 společnými silami vybudovali na dně vstupní šachty do Weltkriegstolle plechovou stříšku nad průlezem do spodních pater (a ten jsme vystrojili plastovými rourami) a vytvořili hráz z dřevěných fošní netušili jsme jak to bude důležité, když na podzim roku 2024 zasáhly Jeseníky katastrofální deště a povodně.
Jako každý rok v lednu se musíme sejít na “výročce”. Tentokráte jsme vybrali středisko Bílá holubice v Mokřinkách a udělali jsme dobře. A samozřejmě sejít se na jeden den- to nestojí za to. “Výročka” to nejsou jen papíry a školení, ale také spousta práce na našich zimovištích netopýrů v Krajině břidlice. Ale postupně.
Kontroly netopýrů a odečty terčových měřidel v Kněhyňské jeskyni v zimním období patří k velmi náročným akcím. Už jen výstup sněhem k jeskyni a spousta padající vody v podzemí je více než náročný. A pak sestup zpět v kompletně promočených kombinézách.
Jak jinak, než vyrazit na kontroly netopýrů do našich zimovišť. Tentokráte hned do tří pohoří. Ve třech skupinách do Beskyd, Jeseníků i Oderských vrchů.A tentokráte nás bylo opravdu hodně i s podporou našich nejmenších.
Opuštěný důl po těžbě břidlice Pollakova štola je významným zimovištěm netopýrů, kteří se vyskytují na dvou důlních úrovních – patrech. Přístup na horní patra je šachticí o výšce 10 metrů, která je vystrojena dvěma starými žebříky o délce 7 a 4 metry. Na kratším ze žebříků byla zlomena bočnice a dvě příčky.
Podzim pro nás nezačal vůbec dobře. Nejdříve našeho kamaráda a člena ORCUSu Pavla Dobeše -Bobka na výpravě ve slovenském krasu postihla mozková mrtvička a on nejdříve dlouho bojoval v nemocnici v maďarském Miskolci, pak ve Vsetíně až se nám společnými silami jej podařilo dostat do rehabilitačního ústavu v Hrabyni. Ale 15 září přišla další rána.
Měla to být velká akce na chatě Leopoldka, kterou nám zapůjčily Biskupské lesy a na kterou se hlásilo mnoho zájemců (bohužel né tolik členů z Orcusu). Jeskyňáři z Moravského krasu, šest jeskyňářů z Bielsko Biala, čtyři jeskyňáři z Ameriky. Ale jak vše dopadlo?
V časných ranních hodinách 6 července již šlape ryze ženské družstvo Janča, Míša a Monča pod Lysou Horu do Ondrášovek. Cíl mají jasný, vynést z jeskyně odpadky a vyklidit drobnou suť, která začíná neúprosně bránit jednomu z průchodu do levé větve. V zimě zde byli v hojném počtu vrápenci, je třeba sčítacímu družstvu usnadnit přístup.
Poslední červencový víkend byl hodně aktivní. V jeskyni Cyrilka a Kněhyňské jeskyni, v historickém podzemí Black Hill. A byly to akce pro malé i velké.
Ve vstupní části jeskyně Na Gírové IV došlo zřejmě během zimního období k částečnému otevření průlezu do neznámých částí této jeskyně, vybíhajících severně ze vstupní vertikály. Tento průlez byl z části rozšířen Tomášem Sikorou (turistickým nadšencem) a my byli jím informování o existenci těchto nových partií.
V sobotu 7 července 2024 ve věku 82 let nás opustil náš veliký kamarád Ivan Podhorný. Nebyl sice velikým speleologem, ale bez něj bychom nemohli realizovat mnoho našich speleologických expedicí do Španělska, Francie, Norska na Krym….
Alpské traverzy pro malé i velké připravujeme již 20 let. Nejdříve nad rybníkem Gliňoč a od roku 2013 přetahujeme stometrové lano přes řeku Odru. Stejně tomu bylo 9 června tohoto roku. A opět se svezly stovky malých i velkých odvážlivců.
Cyrilka je nejdelší jeskyní Moravskoslezských Beskyd a druhou nejdelší pseudokrasovou jeskyní ČR. Ale do délky 600 metrů ještě schází pár desítek metrů. S tím se nemůže smířit Leny a proto od roku 2022 organizuje prolongační akce v Zadní části Cyrilky, kde cítí, že by jeskyně mohla mít pokračování.
Hodně dlouho nebyly provedeny kontroly netopýrů v jeskyních na Záryjich – tedy v jeskyních Salajka a Biskupovka I (neboli Radegast). Je to tam opravdu úzké, prakticky se stále člověk plazí nebo je na čtyřech a taky, je tam po zimě je tam opravdu mokro. Ale “odvážné školačky” Terka a Míša si řekly, že “Navštívit jeskyně,
Získali jsme povolení k pohybu a akcím ve vojenském pásmu na Libavé, a tak jsme vyrazili na kontrolu jednoho z dolů pod Olověným vrchem, kde se kdysi těžily stříbrné a olověné rudy. A nejen na kontrolu netopýrů. Chtěli jsme vystrojit ústí hlavni Šachty č.I pro připravovaný sestup na spodní patra a také opravit a zpevnit
V pseudokrasových jeskyních Moravskoslezských Beskyd sice nemáme tolik zimujících netopýrů a kontroly nich nejsou tak “pohodlné” jako ve starých štolách Oder a Jeseníků, sčítat netopýry tam potřebujeme. Samozřejmě se tam do bláta, plazivek a vody tolik členů, jako do dolů nehrne.
Tak že se do kontrol zimovišť netopýrů zapojí skoro třetina členů ORCUSu a ještě pomohou kamarádi. Proto vyjeli třetí únorový víkend do štol Jeseníků a Oderských vrchů Petr, Jirka, Roman, Monika, Vašek, Luděk, Roman, Jana, Honza…. a někteří i dvakráte.
Zima rychle ubíhá a venku je tepleji než je na únor normální. Proto se snažíme urychlit kontroly netopýrů na našich zimovištích. A jak zjišťujeme, zatím co vrápenců malých nám vesele přibývá, netopýrů velkých na našich zimovištích máme čím dál tím méně. Ale postupně….
Jako každý rok na konci ledna máme výroční schůzi. Tentokráte stejně jako v loni na RS Zálesí v Budišově. A stejně jako vloni nebylo jen vesel, ale stihli jsme udělat i mnoho kontrol zimovišť netopýrů a vyčistit jedno zimoviště od odpadků. Ale postupně ….
Ve druhém lednovém víkendu vyrazilo do štol na kontroly stavu netopýrů hned několik týmů. Do štol na hřebenu Příčný vrch v Jeseníkách i do štol v údolí Budišovky. A když na to nestačili jeskyňáři, nastoupila na pomoc “Orcus školka”. A to ještě nebylo vše, Roman s Monikou zvládli první kontrolu jeskyně Ropička.
Jako každý měsíc je potřeba sestoupit do Cyrilky na “košťákoměru” odečíst údaje, zda se nám Cyrilka někam neposunuje. Tentokráte na Pustevny vyrazili Leny s Terčou a Kubou a naší mládeží (Giovanou, Michaelou, Honzou), tedy možná někdy potencionálními jeskyňáři. Ale nejen na kontrolu…