Před Nových rokem vyrazili Roman s Monikou a Honzou na kontrolu netopýrů do Kněhyňské jeskyně a Pepa, Ondra, Pavel a Jaryn na Rejvíz. Jenže z cesty na Rejvíz se stala cesta více jak dobrodružná.

V Opavě všichni přesedli do Pavlovy Škoda Felicia combi se silně ojetými zimními gumami a pokračovali směr Rejvíz. V Heřmanovicích se Pavel rozhodl, že nepojede po hlavní silnici, ale vezme to zkratkou na Dolní údolí, která se v zimě neudržuje. Felicii povýšit na  kategorii Hamr a my se jen modlili, aby místo cesty, na které kromě ledu nic nebylo, jsme neskončili v lese. No dojeli jsme do Dolního údolí ve zdraví. Jenže další problém nastal při výjezdu na Rejvíz. V polovině výjezdu přes cestu spadlé stromy, sloupy…. Voláme hasiče, jestli o tom ví a kdy to budou řešit. „Jak jste se tam dostali?“, byla jejich reakce. A brzy jsme pochopili proč. Obracíme auto na Zlaté Hory ..a po pěti kilometrech další stromy přes cestu. Hasiči prostě netušili a nemohli uvěřit, že jsme projeli tou ledovou cestou. Potkáváme starostu Zlatých Hor, který tu je na obhlídce a ten potvrzuje, že přece jedna cesta do Zlatých hor přes Ondřejov není  „zarúbaná“ a je průjezdná.

Zatarasená cesta na Rejvíz

 

 

 

Pak už nebránilo zastavit pod Měděným dolem a udělat v něm kontrolu, pak vyjet na Marii Pomocnou. Vichr byl nadále hodně silný a stromy v lese stále padaly. Rozdělujeme se a kontrolujeme počty netopýrů  Marii Pomocné II a III a to pro dnes stačí.