MONTE MUSI 91
„Monte Musi 91“ 9-24. srpna 1991, Juské Alpy Itálie, hřeben Monte Musi. Základní výzkum a explorace hřebenu Monte Musi, objeveno a mapově zpracováno 9 nových jeskyní a propastí, zaměřena povrchová polygonová síť.Účastníci: Josef Wagner, Mirek Demjen, Petr Piechowicz, Radek Bacík,Zbyněk Paška,Jana Wagnerová,Bruno Vivian a 7 členů Gruppo speleologico San Giusto z Terstu
Na počátku roku 1991 zahájili členové klubu San Giusto první explorace v terénu Monte Musí a objevili zde několik propasťovitých jeskyní o maximální hloubce okolo 400 metrů. Tato výprava měly za cíl pokračování explorací dalších částí hřebenu a současně dokumentaci nově objevených jeskyní.
9.srpna Vyjíždíme z Bohumína do vesnice Resiutta kde máme sraz s italskými kolegy a pak společně s nimi dále prudce stoupáme až do sedla, kde necháváme automobily a zahajujeme transport materiálu do místa základního tábora.Do místa tábora vede neznačená stezka, která začíná v listnatém lese a po prudkém asi hodinovém stoupání přechází v horský chodník, kopírující vrstevnici ve výšce asi 1450 m.n.m. Stromová vegetace končí ve výšce okolo 1500 m.n.m, kde přechází v kleč. Nad výšku 1600 m.n.m je rajon holokrasu.
Masív Monte Musí ( vrchol 1869 m.n.m.)je tvořen bílými triasovými vápenci, které jsou zde ukloněny severně pod úhlem 65o , což predisponuje vznik a geomorfologii jeskyní a propastí, které zde většinou vznikají na šikmo ukloněných vrstvách vápence.
Severní zkoumaný rajon protíná napříč několik výrazných tektonických poruch, na kterých vznikly až 10 metrů hluboké meandry a kaňony. Obří kotel pod hřebenem (přímo nad základním táborem ve výšce okolo 1550 m.n.m.) je vyplněn obrovskými kamennými bloky, vysokými až 10 metrů. Jižní svah hřebene tvoří kolmé, několik set metrů vysoké skalní stěny. Hřeben je velmi členitý neschůdný bez lanové techniky.
Během celé expedice česká skupina objevila a dokumentovala 9 nových jeskyní a propastí, z nichž nejhlubší měla -105 metrů.
Bohužel závěr expedice po sestupu do údolí k řece Ressia byla expedice poznamenána vykradením všech aut, kdy byla i vykradena část výsledků mapování a dokumentace.
Objevené jeskyně:
„Omega I“ Celková hloubka -60 Vstupní otvor 5×2 metry ústí přímo do vertikály, jejíž dno je vyplněno sněhovým firnem a ledem. Vstup leží uprostřed kleče ve výšce 1510 m.n.m
„Omega II“ Leží asi 40 m západně od jeskyně „Omega I“ a vstup má profil 0,5x 2 m a ústí do jediné vertikály hluboké 36 metrů.
„Omega III“ Je největší objevenou jeskyní o celkové hloubce -105 metrů. Jeskyně byla objevena otevřením malého otvoru na dně malé vertikály asi 70 m od jeskyně „Omega I“ (směr 340o ). Systém za vstupní propástkou pokračuje vertikálami -24 a -32 metrů. Na jejím dně začíná svažující se koridor v němž se jeskyně větví na několik částí. Spodní vertikální partie začínají velmi nízkými, pod úhlem 65o klesajícími stupněmi, které pak ústí do kolmých vertikál, jejichž dno je vyplněno sutí a balvany. Z největší prostory vede řada komínů, z nichž většina byla prozkoumána
„Omega IV“ Vstup je v klečovém porostu 58 metrů (směr 290o ) od jeskyně „Omega I“. Vstupní propast – 15 m (založena na puklině 348o -168o ) pokračuje nevelkým otvorem, který byl prosekán a ústí do vertikály -17 m. Celková hloubka je -32 metrů.
„Omega V“ Vstup do této propasti leží 30 metrů jižně od „Omega IV“. Jediná propast měří – 17 m.
„Omega VI“ Jeskyně byla otevřena na horním okraji závrtu nedaleko základního tábora, asi 80 m jižním směrem, asi 15 m pod přístupovou stezkou v lesnatém porostu. Jeskyni tvoří jediná vertikála o hloubce 54 metrů.
„Omega VII“ Tato a další jeskyně byly objeveny ve výše položeném rajonu, který byl zaměřován italskými kolegy. Jeskyně leží ve výšce 1660 m.n.m. na temeni vápencové vlny.Vstup je mezi vápencovými bloky a pokračuje vertikálou – 16 metrů. Celková hloubka je -18 m.
„Omega VIII“ Leží na dně velkého závrtu s kolmými vápencovými stěnami, 40 metrů od jeskyně „Omega VII). Celková délka jeskyně je 20 m.
„Omega IX“ Leží na okraji velkého závrtu 50m/130o od italského polygonu „C8“ asi 50 m od jeskyně Grotta Caverna. Vstup tvoří horizontální otvor uprostřed západní stěny závrtu, který stupňovitě klesá do horizontální partije jeskyně. Tady také ústí druhý vertikální vstup do jeskyně. V západním konci horizontálních částí jeskyně pokračuje systém několika vertikálními stupni do hloubky – 44m.
„Tunelová jeskyně“ při průzkumu horních hřebenových partií Monte Musí byla asi 25 m pod vrcholem hřebenu přímo nad velkým kotlem objevena průchozí tunelová jeskyně o profilu 5×4 metry a délce 4m, která prochází hřeben ze severní na jižní stranu.