Kontroly zimovišť netopýrů pokračují

Jako každý rok před a po Vánocích pokračujeme v kontrolách zimovišť netopýrů v opuštěných důlních dílech v Oderských vrších. Tentokráte v Jakartovicích a Čermné ve Slezsku.Jako každý rok před Vánocemi do Jakartovic. Velmi záhadné je zimoviště ve štole Studánka. Krátká padesátimetrová štola , do pasu vyplněná vodou má v zimě velmi proměnlivé počty hibernantů. V jedné zimní sezoně pár kusů netopýrů a rok na to více jak 100 kusů. V loňském roce zde bylo před Vánocemi více jak 160 kusů netopýrů. A tak Pavel v rybářských kalhotách se natěšeně vrhnul do štoly. Po půlhodině vylezl a hlásil: „Není jich tam ani deset“. Nepochopitelné, proč a jak si vybírají hlavně netopýři vousatí tuto štolu k přezimování a proč tam už za rok nejsou. Jinou takovou lokalitu s tak rozdílnými stavy hibernantů tady nemáme.

Po Vánocích Pepa, Arnošt a Honza vyrážejí do Čermné ve Slezsku. Tady je hodně starých štol a chybí nám kontroly v Potlachové štole a dole Rodrigezův hrob. Po svážné sestupuje na spodní patro s námi i osmdesáti tříletý Arnošt, a můžeme jen obdivovat a závidět, co v jeho věku dokáže.

 

A protože nemáme mapu Potlachové štoly, tak hned Distem štolu mapujeme. Netopýři jsou v počtu, na jaký jsme zvykli, více jak 150 kusů. Převážně netopýr černý. Jen nad vertikálou na nejnižší partie s neklidem pozorujeme, že zde došlo k novému spadu břidlicových desek ze stropu. Čerstvé bloky a desky břidlice tu vloni nebyly. Nic příjemného.

Na druhém břehu řeky Budišovky je šachta,  Rodrigézův hrob. Za vstupní šachtou, hlubokou 12 metrů začíná komora, která je zatopená vodou. Tak ideální kontrola je ze člunu anebo v rybářských kalhotách. Do šachty  vhazujeme lankový žebřík, což se vůbec Honzovi nelíbí. Lano je lano. Honza je bere na sebe rybářské kalhoty a spočítá většinou zde zimující netopýry černé. Jako vždy jich není mnoho.