KIZIL KOBA 82

„Kizil Koba 82“ Krym, Ukrajina. Při pětidenním podzemním táboře ve vodní  jeskyni Kizil Koba za třetím sifonem byly prozkoumány koncové body jeskyně a objeveny nové partie.

Účastníci: J. Wagner, V. Šutta,R. Vladyka, V.Matoušek, L.Šromová, M.Strakoš, M.Reichenbach, P.Téma, M. Vaněk (Prostějov), M. Moravec (Olomouc), I.Podhorný – řidič autobusu, Saša Kozlov a 6 simferopolských speleologů

Cílem expedice byl výzkum dosud málo prozkoumaných částí vodní jeskyně Kizil Koba na Dolgorukovském platu na Krynském poloostrově. Tato jeskyně byla v roce konání expedice nejdelší jeskyní SSSR vytvořené ve vápencích. Její délka byla 13,1 km. Jeskyní protéká podzemní řeka, která vytváří 5 sifonu ( nejdelší měří 25 metrů) a více jak 70 jezer, většinou průtokového charakteru. První sifon, dlouhý 6 metrů je asi po 200 metrech chodeb a je nutno jej vždy překonat pro další postup v jeskyni.

Tento sifon pokračuje jezerem dlouhým 100 metrů. Při vysokých vodních stavech je hloubka jezer 6-8 metrů.

Cesta na Krym kupodivu probíhala bez problémů ( až na to že ruští celníci vymákli Vaškovi zašité ruble a po osobní prohlídce nám pravili: Ještě jednou a budete z SSSR vyhoštěni doživotně ! V Simferopolu jsme ráno 27. září.

Po uvítacích dnech se známým programem : vodka-koňak -portvejn a exkurzích do skalních měst u Bachčisaraje, na černomořské pobřeží, exkurzích a sestupech do jeskyní a propastí na platu Čatyr Dag konečně 5. října vyrážíme na Kizil Kobu. Náš plně naložený autobus, neboť k expedici se přidalo 9 simferopolských speleologů, zajíždí pod plato a nastává transport materiálu ke vstupu do jeskyně.

Po té vyráží první skupina aby natáhla telefonní spojení do místa podzemního tábora za 4 sifon ( samozřejmě oděni v nezbytných gydrokosťumech, gumových oblecích sovětské konstrukce pro práci ve vodě) a hned za nimi první transportní skupina a v místě zvaném Kloaka v zadní části jeskyně vybudovali jeden z podzemních táborů.

Samozřejmě hlavní komplikací transportu materiálu pro podzemní bivak, je jeho transport přes sifony, několik set metrů dlouhá jezera a tak bylo normální, že když dosáhli místo bivaku, měli většinu spacáků řádně promočených.

Tato skupina vedená Petrem se v koncových bodech jeskyně snaží po další dny objevit pokračování jeskyně, ale bohužel bez úspěchu, neboť narazili na další sifon a bez potápěčské výstroje jej není možno překonat.

Další den vyráží do podzemí hlavní skupina, která má za cíl vybudovat podzemní tábor v místě zvaném „Rozvilka“, pod kaskádou „Kosmonautů“.Transport trvá celý den a opět většina vaků nevydržela a spacáky jsou řádně mokré. Nevydržely i vaky ve kterých byly fotopřístroje a tak je vysoušíme nad benzínovými vařiči. V příštích dnech se i my snažíme překonat koncové body jeskyně za 4. sifonem dlouhým 25 metrů a který je díky dlouhodobému suchu zčásti otevřen , ale také bezúspěšně.

Naše explorace podzemí končí 9. října, kdy přichází do tábora i retransportní skupina vedená Mildou a do večera je opět vytaženo venku z jeskyně.

Poslední den na Krymu věnujeme exkurzi Velkého kaňonu a pak dvoudenní cesta domů, kde se vracíme 13. října 1982.