Hřebenu Hradisko jsme se nevěnovali již několik let. Věděli jsme, že zde leží jeskyně Drápalovy ďůry, zvaná též Valašský Poseidon, kterou kdysi dávno popsal Bobek a namaloval i paměťovou mapku. Tak že jsme se rozhodli jeskyni dokumentovat podrobně. A také prozkoumat skalisté svahy s mohutnými pískovcovými bloky pod jeskyní Velrybou. A další den se podařilo opět prokopat průchod do spodních pater Žánovy díry.

Na konci října vyrazili na Pulčín a na Hradisko Pepa, Honza Fedor, Roman Conan a Ondra. Nejdříve jsme provedli dokumentaci Zbojnické jeskyně, která je zanesena v Mapách CZ , ale bez mapky. Pak jsme pokračovali v prolézání balvanitého a skalistého svahu pod jeskyní Velryba. Marně jsme prolézali skalní  bloky, soutěsky, obří balvany, a i když nám Pavel po telefonu radil, Drápalovy ďury jsme nenašli. Za to jsme zjistili, že je zde řada menších nepopsaných jeskyněk. A ty byly cílem příští akce.

Zbojnická jeskyně

Za týden 7 listopadu vyrazili na hřeben Hradiska opět  Pepa, Luděk, Honza, Roman a tentokráte vedeni Pavlem, který tu je jak doma. Drápalovy ďůry jsme našli na první pokus.

Drápalovy ďůry – je systém jeskynních prostor vytvořených na ukloněné skalní puklině, do které vede jeden spodní nevelký horizontální vstup a pak tři vertikální vstupy, o hloubce 4 až 5 metrů. Většina prostor má elipsovitý nebo čočkovitý profil o různé výšce od 0,5 do 3 metrů. Chodby byly většinou vytvořeny selektivními zvětrávacími procesy.

Vertikální vstup do Drápalových ďůr

 

 

 

Pokračování Drápalových ďůr z propasti č. I

Po mapování a dokumentaci Drápalových ďůr (délka 26 metrů) začalo hledání nových jeskyní. Postupně byly objeveny a mapovány jeskyně Pod převisem I (dlouhá 8 metrů), Pod převisem II (dlouhá 8 metrů), jeskyně Trojitý buk (dlouhá 7 m) jeskyně Šikmá (dlouhá 14 m), Pavlova jeskyně (dlouhá 7 metrů).

Jeskyně Šikmá

 

 

Pavlova jeskyně

A ještě dvě geomorfologické formace se  nám podařilo popsat. A také pojmenovat.

Dvě výrazné svahovými procesy rozšířené pukliny mezi skalními bloky o výšce 9-11 metrů byly nazvány „Valašský kaňon“. Východní, širší  rozsedlina má průměrnou šířku 1,5 až 2,5 metry, západní rozsedlina má klínovitý profil, u dna se šířkou 0,5 až 1 metr a u vrcholu 0,5 až 1,5 metru.

Valašská kaňon

 

Zbojnický sál. Jedná se prostoru vytvořenou a obklopenou skalními bloky, z větší části překrytou převislými skalisky, které  místy vytváření stropy prostory. Do „skalního sálu“ vede několik vstupů mezi skalisky. Některé jsou krátké a úzké jeskynní tunely, ostatní poměrně prostorné skalní rozsedliny.

Jeden ze vstupů do Zbojnického sálu.

 

Zbojnická sál.

 

V jeskyni 8 listopadu Žánova díra na Kněhyni pokračovaly práce na likvidaci závalu nad průlezem ze vstupních partií na spodní části jeskyně. Romanovi, Honzovi, Ondrovi, Monice a Kristíně se podařilo  z velké části zával suti a hlín prokopat a znovu otevřít průlez na spodní části. Průlez je prozatím tak pro Moniku a bude jej nutno ještě zvětšit.

Práce na likvidaci závalu.

 

Průlez na spodní patra opět otevřen.

 

Josef Wagner 10.11.2020