Expedice Čatyr Dag 2017

Na přelomu měsíce června a července působila na hřebenu Čatyr Dag na Krymském poloostrově expedice speleologů  ORCSUu doplněná geology Slovenské akademie věd. Cílů výpravy bylo mnoho, ale tím hlavním bylo diagnostikovat genezi unikátních aragonitových forem v jeskyni Emine Bojir Chasar Nižni. Také dokončit mapování celého jeskynního systému, vysvětlit vznik “krystalových stalagmitů” ….

Termín: 24.6 – 3.7.2017

Účastníci:  Josef Wagner     ZO ČSS ORCUS

Jan Fedorowicz  ZO ČSS  ORCUS

Pavel Kotrla        ZO ČSS ORCUS

Juraj Šurka          Ústav vied o Zemi, Geologický odbor

Stanislava Milovská Ústav vied o Zemi, Slovenská akadémia vied

Rastislav Milovský Ústav vied o Zemi, Slovenská akadémia vied

Monika Orvošová  Slovenské múseum ochrany prírody a jaskyniarstva

Výprava byla realizována na pozvání firmy ONYX-TUR ze Simferopolu a její speleologického klubu, vedené Alexandrem Kozlovem, protektorem jeskyní Emine Bojir Chasar a Mramornaja na Dolním platu hřebene Čatyr Dag.

Cíl expedice:

1. Sledování, výzkum, analýzy geneze, morfologie, krystalických aragonitových a kalcitových forem v jeskyni Emine Bojir Chasar Nižni .  Klasifikace  dosud neznámých krystalových  forem v jeskyni
2. Odběry vzorků vod, krystalů, sedimentů a vzduchu z jeskyně Emine Bojir Chasar Nižni a Mramornaja pro další laboratorní zpracování
3. Dokončení mapování v celém systému Emine Bojir Chasar, včetně přístupné turistické části
4. Dokončení fotografické dokumentace jeskyně Emine Bojir Chasar Nižni

 

Průběh expedice:

 

• 24-25.6 Začíná přeprava letadlem Vídeň-Moskva-Simferopol. Slovenští kolegové autobusem z Bratislavy na letiště a my si dávno již objednali místenky v autobuse Leoše z Bohumína přímo na terminál do Vídně. Ale to jsme netušili, co nás čeká. Odjezd byl v 10.00 z Bohumína. Jenže v šest ráno dostává Honza SMS, že má hodinu zpoždění, za hodinu další SMS, že zpoždění bude dvě hodiny, ale prý ještě autobus ze Lvova …. No tož to jsme netušili, že startuje na Ukrajině. Je jasné, že autobusem letadlo nestiháme. A tak vše nakládáme do Land Cruisra a vyrážíme směr Vídeň.

A tak nakonec se všichni setkáváme na letišti a odlétáme směr Moskva. Z Moskvy do Simferopolu, kde přistáváme ve čtyři ráno. Na letišti již čeká mladý Kozlov a Transportérem VW nás odváží k Sašovi do Onyx-turu. Vybalujeme slivovici a desítky kilo brazilských achátových řezů, které si jako vždy Saša objednal.

Pak už sedá za volant  Transportéra Pepa a míříme směr Čatyr Dag. Nejdříve ale nakoupit zásoby jídla. Je teprve šest ráno, ale velké obchody fungují. Výběr je veliký a ceny dosti vysoké. Vyšší než u nás. Ale pivo a alkohol se prodává až od deseti hodin. Putin zavedl fiskální pokladny a tak se snažíme marně ukecat prodavačky. Poradily, ať tu vyzkoušíme v některém malém obchůdku. A také to zkoušíme ve vesničce pod Čatyr Dagem. V regálech však ani pivo či alkohol nevidíme. Pepa zkouší přesvědčit prodavačku a asi majitelku obchůdku, že určitě má něco pod pultem. A také měla. Koňak půl litru za 300 Kč. Víno flaška pod 150 Kč nebylo.

Ubytováváme se jako v minulých létech v pokojích pod Sašovým muzeem. Celou noc jsme nespali a tak na pár hodin zalézáme do spacáku.

Odpoledne vyrážíme na první bádací činnost. Začínáme v jeskyni Mramornaja. I proto že jsou zde krystaly, a jak jsme se domnívali pouze kalcitové. Jenže hned v Domě  růží se naši vědci vrhají na krystalové formy, které pokrývají strop a brzy konstatují, že i zde jsou aragonitové krystaly. A samozřejmě začíná odběr vzorků pro pozdější analýzy. Jestli zde jsou nadšeni, co asi budou dělat v Nižném Bojiru.

Ještě toho dnes není dost a tak začínáme mapovat turistickou část Emine Bojir Chasar. A večer samozřejmě degustujeme Krymská vína.

• 26.6 Po snídani začínáme sestup a výzkumné práce v jeskyně Emine Bojir Chasar Nižni. Do jeskyně sestupujeme všichni. Pro nás i Rasťu s Jurym jsou vertikály za průlezem zvaným Molnia jednoduchou záležitostí, jen pro Moniku a hlavně Staňu je to křest. Ta se raději před tzraverzem nad třicetimetrovou propastí pokřižovala.Ale dnes ji místo Boha pomohl Rasťo. Vlastně holky jsou ve vertikálách poprvé. Ale s naší pomocí to zvládají a společně sestupujeme do Domu krystalů. Tady začíná podrobné studium unikátní krystalické výzdoby, odběry vzorků vody i krystalů. Podle analýz vzorků odebraných před rokem již víme, že krystalické formy v jeskyni jsou starší půl milionů let. Mnohem starší.

Naši vědci se pustili do práce. My jsme již tady snad po padesáté, ale pro ně to jsou nové šokující zážitky. A to jim říkáme, že netuší, co je čeká v sále Nokturno.

Po několika hodinách studia v Domě krystalů pokračujeme dvěma propastmi do spodních pater. Cestou kontrolujeme stav vody v domě, který jsme vloni vypustili a pojmenovali „Vodní svět“. K našemu překvapení zjišťujeme, do původní výšky vodní hladiny chybí asi 70 cm. V domě je jen slabý skap vody a tak jsme předpokládali, že voda dosáhne původní výše okolo 2,5 metrů za několik let.

 

Po několika plazivkách zastavujeme na chvíli v Domě pomorů, rychlé odběry vzorků a pokračujeme do Jezerního domu a za ním se už otevírá Nokturno. Jako každý a vždy jsou tady naši vědci v extázi. Kdo neviděl, nezažil- ten neuvěří. Prostě pohádková svět krystalů. Hlavní pozornost byla věnována nově objeveným, dosud neznámých krystalovým formami, nazvaným „krystalové stalagmity“, které vyskytují jak v hlavních prostorách domu „Nokturno“, tak v další části Nokturna, nazývané „Mléčná chodba“.

 

 

 

 

Při dalším pozorování byly rozpoznány dva typy těchto krystalových forem. Pracovně je klasifikujeme a pojmenováváme. „Krystalové stalagmity“ – ty stalagmity tvořené, krystaly, které vyrůstaly chaoticky na sobě. A „Duté krystalové stalagmity“, ty s válcovou dutinou uvnitř.

Ještě větší emoce na slovenské kolegy čekaly v domě Červených máků. Ale vlastně i na nás Nokturno a dom Červených máků vždy působí jako pohádkový svět. A nikdy nevíme, kdy jsme v něm naposled, neboť stejně jako Saša ,chceme jeskyni uzavřít.

 

 

I v domě Červených máků jsme hodně dlouho. Studium všech krystalových forem, odběry vzorků, dokumentace. Blíží se kontrolní čas a je třeba zahájit výstup na povrch. Ve vertikálách se dosti trápila jen Stáňa. Marno, přece jen není speleolog. Ale na večeři jsme na povrchu. Doufali jsme, že kuchyni ovládne naše známá Tatarka, která nám vařila vloni. A velmi chutně. Jenže má volný týden. A tak celé směně na jeskyni i nám vaří kuchařka, která ze všeho dokáže udělat „ajntopf“. Kaše, jáhla…. Většina z nás byla spokojena kalorickou stravou, jen Pepa volil raději  chléb z máslem.

 

 

 

• 27.6 Od rána pokračujeme ve výzkumných pracích, ale také v mapování  jeskyně Emine Bojir Chasar Nižni, v částech, které nestihli zmapovat vloni.

Po vydatné snídani, typu „ajntopf č. 2“ se dělíme na dvě skupiny. Pavel, Jurno a Rasťo provádějí  mapování části jeskyně „Zal Sviatogo Georgia“ a současně odebírala další vzorky vod a sekundárních forem. Ale ještě před tím se pokoušejí proniknout hlouběji ve vertikále pod slaňákem na spodní patra. Vloni jsme sem vypouštěli desítky kubíků vody z domu Vodní svět a tak doufáme, že třeba voda propláchla ucpávky ze sedimentů a jeskyně nás pustí hlouběji. Nepustila.

Skupina Pepa, Honza a Monika pokračují ve studiu krystalových forem v sále „Nokturno“ a v „Mléčné chodbě“. Zatím co Pepa a Honza provádějí i fotodokumentaci v „Heliktitovém domě“, a „Domě svobody“, Monika sedí na sintrové desce mezi krystalovými stalagmity, kouká na ty rozmanité formy okolo a snaží se pochopit, jak to vše dokázala příroda vytvořit.

 

 

Chceme přijít na to a také si ověřit, jak v  „Nokturnu“, vznikají „duté krystalové stalakmity. Nejdříve za pomocí laserového měření DistemX ověřujeme na stropě jeskyně  zdroje dotací skapávající vody na krystalové stalagmity, které by podmiňovaly vznik a vývoj těchto  forem. Měřením bylo prokázáno, že nad každým krystalovým stalagmitem je na stropě jeskyně stalaktit, z něhož dochází ke skapu vody. Všechny stalaktity na stropech této částí „Nokturna“, nad krystalovými stalagmity jsou obaleny agregáty krystalů.

Dalším naším pozorováním byla ověřena intenzita skapu vody na krystalové stalagmity. Na vrcholy přesně nad kruhové otvory byly umístěny papírky, které indikovaly případný skap vody. Během tříhodinového sledování u 12 krystalových stalagmitů byl zjištěn u poloviny vzorků skap vody. V jednom případě 3 kapky, ve dvou případech dvě kapky a ostatní jedna kapka vody. Výška zdroje skapávající vody je od 6 do 10 metrů. Voda skapává do středu válcového otvoru v krystalových stalagmitech.

Otázkou zůstává, jak se vytvářejí trubkovité otvory uvnitř krystalových stalagmitů. Zda otvory vznikají současně s růstem dutých krystalových stalagmitů (a to až do zjištěné výšky 1,5 metrů), nebo zda vznikly krystalové stalagmity a teprve následně skapávající voda chemickým procesem vytvořila rourovité otvory.

Monika se stálé rozplývá nad krystalovými stalagmity a tak my pokračujeme ve fotografování v “Heliktitovém domě”. Ja hodně malý, ale na heliktity hodně bohatý.

 

 

A na konec fotodokumentace domu “Přízraků”, do kterého se vchází z “Mléčné chodby”. A ten je bohatý na krystalové aragonitové stalagnáty a stalaktity.

 

 

 

• 28.6 Po další porci „ajntopfu“ pokračujeme v pracích v jeskyni. Tentokráte ve třech skupinách.

Pavel a Jurkou dokončují mapování „Nižného Bojiru“ v propasti Mrtvý dom, Honza a Rasťo znova sestupují až do domu Červených máků, aby dokončili pozorovánía a odběry posledních vzorků. Pepa s holkama dokončují mapování turistické části jeskyně Emine Bojir Chasar.

Vše je ukončeno, jeskyně Emine Bojir Chasar Nižni odstrojena, lana vytažena a malý vstup do kouzelného světa krystalů je uzavřen. Doufáme, že na dlouho. Máme volné odpoledne. Čistíme speleo i foto materiál a navečer vyrážíme ne povrchovou exkurzi po platu. Plato je zelené a nádherně rozkvetlé. Spalující léto ještě nenastalo.

• 29.6 Přesun Čatyr Dag – Kurortnoje a pobřežní exkurze

Brzy ráno vše balíme do Transportéra a sjíždíme po šílené horské desetikilometrové cestě, kterou musí vyjet stovky turistů, aby mohli navštívit jeskyni Emine Bojir Chasar a Mramornou.  Dokonce i autobusy. Péra  a tlumiče místních přepravců nemohou dlouho tady vydržet. Po hlavní, už velmi kvalitní silnici přes Angarský průsmyk a letovisko Alušta míříme do letoviska Kurortnoje. Z Alušty podél pobřeží vede více jak 100 km úzká, ale slušná silnice se stovkami zatáček. Míjíme poloprázdné pláže, u kterých ale kempují stovky ruských turistů. To tady nikomu nevadí, ale podmínky jsou hodně sparťanské. Po obědě zastavujeme v Kurortnem, kde nás očekává Sašův kamarád a geograf Saša Jena. Dříve vyučující na Simferopolské universitě, autor a spoluautor řady knih o geologii a geografii Krymu. Jeho manželka má zde malý penzion, nebo jak se tady  hovoří „žiljo“. Tady se také ubytováváme. Volných penzionů je tady všude plno. Cena okolo 2000 rublů za pokoj a noc. Kdysi to byla malá vesnička. Dnes sídliště hotelů, penzionů, ubytoven. Vlastně hlavní zdroj příjmů obyvatel. Jenže nyní se usmířil Putin s Erdoganem a ruští turisté míří do Turecka. Zvláště, když ceny za pobyt na Krymu jsou více jak dvojnásobné a úroveň se ani nedá srovnat.

Po našem příjezdu nás očekává ředitel Karadagské vědecké stanice Roman Gorbunov. S ním Pepa již vloni domlouval exkurzi na Kara Dag. Dnes, když je Krym i ve vědecké izolaci, je pro něj každá spolupráce se zahraničními vědci hodně povzbudivá. Besedujeme i domlouváme zítřejší exkurzi.

Na oběd jdeme do malých restaurací na pobřeží. Jako všude na Krymu i zde patří Tatarům. Ale Jena nám jednu doporučil. Prý lepší čebureki na Krymu nedostaneme. A měl pravdu.

Odpoledne si najímáme kutr a plujeme na pobřežní exkurzi pod hřebenem národního parku Kara Dag.

 

Kara Dag (z Tatarštiny Černá hora), je přírodní rezervace které leží mezi městy Sudak a Feodosia. Nejvyššší hora měčí 577 m n.m. a je to jen obrovský fragment (7-9 km vysoké) sopky, která vznikla erupcí asi před 150 miliony roky v období druhohorní Jury. I celý ráz místní  krajiny je značně ovlivněn vulkanickou činností, která zde v té době probíhala.Nyní již zaniklý vulkán zde vytvořil rozmanité skalní útvary a na okolní krajině jsou dodnes patrné pozůstatky vulkanické činnosti. Zachovaly se stopy proudů lávy. V průběhu několika tisíců let se skály zformovaly do neobyčejných tvarů, z nichž některé mají svá jména. Např. Ďáblův prst (skála oválného tvaru přímo na skalnatém útesu), Zlatá brána (skalní okno na hladině moře, název dostala po zlaté barvě, kterou získává za svitu slunce). Již ve starověkém Řecku bylo toto místo mytologickým a podle pověstí je zde vchod do podsvětí, ve kterém vládne bůh Hádés.

V roce 1979 byl Kara Dag vyhlášen přírodní rezervací a byla zde vystavěna biologická stanice. Později bylo území nominováno na seznam světového dědictví UNESCO.  Před tímto datem zde tisíce turistů postupně devastovali místní unikátní přírodu, pošlapávali vzácné rostliny, pytláci rychle snižovali počet zvířat. Bylo zde i mnoho sběračů polodrahokamů: jaspis, karneol, ametyst. Kara-Dag je skutečná přírodní mineralogická sbírka – muzeum pod širým nebem. Proto že horniny jsou vulkanického původu, obsahují až padesát různých cenných minerálů, včetně velmi vzácné formy mléčně-bílého opálu.

Vracíme se z exkurze a vrháme se do moře. Všude okolo jsou skoro prázdné pláže. Všichni jsou asi v Turecku. Večer zakončujeme zase v restauraci. Šašlík z berana ale nám moc nechutnal. Místy skoro syrový. A pivo se pít dá. Jen ceny se pohybují od 80 do 150 rublů (35 až 65 Kč).

• 30.6 Povrchová exkurze na hřeben Kara-Dag

Teploty přesahují třicítku a my brzy ráno vyrážíme na povrchovou exkurzi na hřeben Kara Dag. Ředitel Gorbunov nám zajistil bezplatnou účast na organizované exkurzi, které se účastní i další turisté. Procházíme ve vedru osmikilometrovou trasu a je opravdu co pozorovat. Nádherný kus přírody.

Na oběd jdeme opět k Tatarům, ale po zkušenostech si pouze dopřejeme fakt skvělé čebureki. S tvarohem i s masem. A pak ještě rozloučení koupeli v Černém moři na prázdných plážích.

Před odjezdem se naší geologové setkávají s Alexandrem Jenou a hodně diskutují o geologické historii Krymu.

Pozdě odpoledne opět vyrážíme směr Čatyr Dag. Stejnou trasou podél černomořského pobřeží. Tentokráte však nevyjíždíme na hřeben Čatyr Dagu, ale ubytováváme se na Sášově základně ve vesnici Mramornoje pod hřebenem, na břehu nevelkého umělého jezera. Tady nás čeká zítra velká oslava. Ale dnes ještě koupel v jezeře a samozřejmě trénink na zítřejší oslavu. Krymské vína jsou fakt skvělá.

• 1.7 Volný den a oslavy narozenin Alexandra Kozlova

Ráno se někteří míří léčit do jezera a Pepa sedá za volant Transportéra, aby ze Simferopolu přivezl další účastníky oslavy. Přijíždějí nejbližší  Sašovi přátelé, jeho manželka Ira, staří jeskyňáři i geolog Boris Bachrušev, profesor děkan geologické fakulty. S ním si budou mít naši geologové hodně co povídat- pokud jim to vodka a koňak dovolí. A pro nás Saša připravil desetilitrový demižon skvělého krymského muskatu. A pro všechny jehněčí na několik způsobů, pravý lososí kaviár…..

Sáša  nechal napustit i bazén na zahradě a tak mnoho diskusí se odehrávalo přímo v něm. Ale vše skončilo na úrovni, večer se hosté rozjeli a my mohli relaxovat v bazénu za svitu měsíce.

• 2.7 Exkurze do historického skalního města  Mangub,

Na dnešní den jsme vybrali exkurzi do skalního města Mangub. Hlavní problém je doprava. Máme sice Transportéra, ale víme jak je auty zacpaný Simferopol. Rozhodujeme se proto použít navigaci a vymyslet objízdnou trasu okolo města. Podle navigace to není problém. Doplníme nádrž auta (litr nafty asi 17 Kč) a vyrážíme dle navigace. Vše dobré a průjezdné cesty. Tedy měly být. Brzy poznáváme, proč tudy nikdo nejezdí. Možná tak obrněným transportérem. Nejednou končíme někde v poli a ptáme se místních kudy dál. No probili jsme se nakonec po šílených necestách na výpadovku za Simferopol- ale už nikdy. Pak už pod skalní město Mangub to není problém.

Mangub-Kale je nejrozsáhlejším skalním městem, založené již v 6. století našeho letopočtu. Ve středověku bylo po dlouhých 500 let hlavní město křesťanského knížectví Feodor, které vytvořili obyvatelé národů Alanů, Gótů a Řeků, kterým se později říkalo „Krymští Řekové“. Knížectví se udrželo až do příchodu osmanských Turků v 15. století, kteří Mangup-Kale dobývali dlouhých 6 měsíců, až jej nakonec dobyli za pomoci lsti.

Na oběd zastavujeme v jedné z mnohých tatarských restaurací. Jak všude jídlo slušné. Jenom né levné. Zpět do vesnice Mramornoje samozřejmě už nejedeme okolo Simferopolu, ale přes město. Kupodivu to nebyl velký problém.

Poslední večer na Krymu. Moc neslavíme, neboť ráno musíme brzy vstávat.

3.7 Brzy ráno vše balíme a jedeme do Simferopolu. V centru Onyx –turu se loučíme se Sašou. Pak už jen přeprava na letiště a přelet do Moskvy. V Moskvě byly v minulých dnech silné lijáky a letiště bylo zaplaveno. Vše má zpoždění. I náš let. I naše letadlo přistálo až na druhý pokus a máme velké zpoždění. Naštěstí let do Vídně je také hodně opožděn. Jen ve Vídni zjišťujeme, že nám chybí dva batohy. Honzův a jeden slovenský, právě ten ve kterém jsou všechny vzorky z jeskyně. No naštěstí do tří dnů se batohy objevily.