ČATYR DAG 1981

„Čatyr Dag 1981“ Krymský poloostrov, plato Čatyr Dag, Ukrajina 30.září- 23. října 1981. Společná expedice speleologů klubu ORCUS a simferopolských speleologů z Krymu. Při devítidenním podzemním táboře v jeskyni Emine Bojir Chasar Nižny na platu Čatyr Dag byla provedena dokumentace a  mapa této jeskyně a objeveny další neznámé části systému.Účastníci: J. Wagner,M.Demjen, M. Reichenbach, V. Šutta, P.Sýkora, R. Vladyka, I. Kubica, A. Kozlov, G. Panťuchin, A.Kozlov, ďaďa Vasja a 3 další krymští speleologové.

 Hlavním cílem výpravy, která odcestovala z Bohumína 30.9.1981 byl výzkum , dokumentace a prolongace jeskynního systému Emine Bojir Chasar Nižnij, ležícím na platu Čatyr dag na Krymském poloostrově. Jeskyně je součásti systému Emine Bojir Chasar a byla objevena v roce 1973 členy simferopolského speleologického klubu.Po krátkém průzkumu a zjištění co jeskynní prostory ukrývají byl vstupní otvor uzavřen betonovou zátkou a jeskyně byla zakonzervována až do příjezdu naší výpravy.

Vstup do části „Nižnij“ tvoří otvor o průměru 30 cm , který byl vysekán na dně centrální části jeskyně v hloubce okolo 50 metrů.

Otvor ústí do systému menších šachet které jsou zakončeny velmi úzkým, třikráte zalomeným meandrem zvaným „Molnia“ ( Blesk), který ústí přímo do propasti – 40 m.Asi v polovině propasti je možno krátkým traverzem přejít do horní galerie, která pokračuje do „ Bivakového domu“ a dále pokračuje do rozsáhlého „ Domu krystalů“, s velmi bohatými kalciovými krystalickými formami, pokrývajícími jak stěny, strop tak krápníkovou výzdobu.V nejnižší části „ Domu krystalů“ ústí dvě paralelní propasti ( – 15 m) do galerie zvané „ Dom ponorů“.Malým rozšířeným oknem mezi lesem stalagmitů pokračuje jeskyně několik set metrů dlouhou chodbou „ Galerie sintrových jezer“ až do největšího domu „ Nokturno“ ( délka 80m, šířka 40 m a výška 30 m). ZUde jsou krystalické formy nejbohatší. Krystaly aragonitu,kalcitu a ankeritu, mnohdy tenké jako vlas pokrývají vše. Stěny, stropy, krápnikové formy. Z „Nokturna“ vybíhají dvě galerie : chodba „Svobody“ a „ Mléčná chodba“, která končí v domě „Červených máků“. V této chodbě vytvářejí drůzy krystalů kyticové tvary, připomínající chryzantény.V galerii „Červených máků“ se podařilo při exploraci ve výšce okolo 20 metrů pod stropem prostory objevit malý průlez, vedoucí do dalšího domu s bohatou krystalickou a heliktitovou výzdobou ( délka heliktitů až 80 cm), nazvaného „ Dom dvacetiletí simferopolské sekce speleologů“.

Osmičlenná expedice odcestovala z Bohumína dvěma automobily mikrobusem Škoda 1203 a terénním M 461 a po třech dnech nonstop jízdy dosáhla Simferopolu.

V Simferopolu doplnilo expedici 6 místních speleologů, pod vedením Alexandra Kozlova a kompletní výprava se přemístila ke vstupu do systému Emine Bojir Chasar.Po založení základního tábora na povrchu bylo zahájeno probíjení betonové zátky silné 1 m , která uzavírala 30 cm široký vstupní otvor do části „ Nižnij“.Zátku se podařilo prosekat po 8 hodinách intenzívní práce a během dalších 24 hodin byl do místa základního tábora v podzemí prováděn transport materiálu v malých vacích.

 

 

Transport hlavně komplikovala část zv. „Molnia“, ve které vaky musely být rozebrány . Tato část je tak úzká, že dva z krymských speleologů do podzemí nepronikli vůbec a dvě českým speleologům se tom podařilo jen ve spodním prádle až další den.

 

Podzemní tábor byl založen v „Bivakovém domě“ v hloubce okolo 80 metrů a během dalších 8 dní pobytu v podzemí probíhaly explorační a prolongační práce ( bylo objeveno dalších 200 metrů nových galerií z bohatou výzdobou krystalů a heliktitů), mapová a fotografická dokumentace .

 

 

Po výstupu ze systému byl vstupní otvor opět uzavřen metr silnou železobetonovou zátkou.

Po skončení prací v jeskyni se expedice přemístila na plato Aj Petri, kde bylo uskutečněno několik společných česko-krymských sestupů do propasťovitém systému „Kaskadnaja“ (- 406 m) jako příprava na společnou expedici „Kavkaz 82 „.

Výprava se vrátila do Bohumína 23. října 1981.