BULHARSKO 80

„Bulharsko 80“ 18.9 -4. října 1980 Výprava spojená s účastí na Evropském speleologickém kongresu v Sofii

Účastníci: Josef Wagner, Čestmír Kupka,Ljuba Šromová, Mirek Reichenbach, Irena Wagnerová

Termín: 18 září až 4.října 1980

Na konec měsíce září 1980 byla do Sofie svolána Evropská speleologická konference, a tam neůžeme chybět.

18.9    V pátek odpoledne nasedáme do našeho vozidla Škoda 1203 a vyrážíme na jih. Jenže už ve Zvolenu jsme málem cestu ukončili.Odešlo nám nabíjení a díky pomoci dobrých lidí v autodílně jsme mohli pokračovat dál. Dobrá maďarské cesty brzy vystřídaly mnohem horší v Rumunsku. V Calafátu naloďujeme sebe i auto na vor a překonáváme Dunaj. V neděli v poklidném tempu projíždíme hory a naváděni Česťou nad mapou zastavujeme u kongresového centra. Zjišťujeme, že jsme tady skoro první, registrujeme se a jdeme hledat naše ubytování.Najít ale blok 33 na studentských kolejích neuměli ani místní policajti, kterých tu byly stovky. Nakonec nám pomohl „ místní“ černoch

21.9   V pondělí ráno kongres začíná. Začínají pracovat i sekce a v té pseudokrasové jsme i my. V úterý má hlavní přednášku Pepa o genezi pseudokrasových jeskyní Beskyd. A po řadě dotazů svou přednášku i obhálil. Další dny kongres pokračuje, přednášky, filmy, presentace…ve všech jazycích Evropy.

24.9   Čtvrtek je den exkurzí. Také my vyrážíme.Směr Stará Planica- Lakatnik. Vyrážíme do deště a první zastávka patří opravě brzd. Po úspěšné opravě zastavujeme u jeskyně Ledenika a pak na platu hřebene Lakatnik. Cesta se mění v tankodrom, ale překonáváme vše a po několika dalších exkurzích krasu se vracíme do Sofie.

25.9   Další dny konference opět pokračuje a končí až v sobotu. Navštěvují nás kamarádi ze Simferopolu, předáváme dárečky a postupně se loučíme se všemi novými známými.

27.9       Opět vše nakládáme do naší dvanásettrojky a vyrážíme směr Bohumín. Na noc zastavujeme někde uprostřed Bulharska uprostřed rajčatového pole a ráno na nás zvědavě koukají udivení rolníci. Bereme směr Varna. Navštěvujeme poloostrov Nesebar a pak geologickou zajímavost a raritu bulharského přímoří – „Mrtvé kameny“. Ještě v noci projíždíme do Rumunska, což jsme opět rychle poznali podle cest. Ty snad místy ani nebyly, jen betonová roleta. Škodovka to samozřejmě nedržela. Nejdříve praskla poloosa. Ještě že poučeni z cesty na Kavkaz vozíme náhradní. A když jsme u cesty bivakovali, sjela se policie z celého okolí. Ve středu se nám daří poloosu vyměnit a jedeme dál. Tedy pouze nad Cluj. Tady se nám blokla převodovka. Další den oprav a kousek popojedem. Za Cluj. Tady nám prasklo ložisko spojky a stojíme opět. Opravujeme a za další dva dny s velkým skřípotem dorážíme do Bohumína.