O posledním červnovém víkendu ….

Poslední červnový víkend a členové  ORCUSu se vydali do různých míst Beskyd a Jeseníků. A hned ve čtyřech skupinách. Na svahy Smrku, na svahy Příčného vrchu, na Rejvíz a pod vrchol Vysoké hory nad Andělskou horou.Pod Smrkem v Beskydách Leny objevil zajímavý propad a v pátek tam vyrazili již na třetí kopací akci. Tentokráte se dostali již do hloubky 5 metrů a pod balvan, za kterým se možná otevře nová jeskyně.

Jirka v sobotu vyrazil na svahy hřebene  příčná a tak popisuje svou akci a cíle:

 

Pokusit se proklestit cestu ke štole 1. patro, kde jsme letos v zimě bloudili a s Petrem Kolouchem na jaře jen ověřili, že vstup do štoly je pod hromadou větví,. Po cca 10 minutách odhazování větví a řezání ruční skládací pilkou Husqvarna je cesta k mříži volná. V zimě tedy můžeme vesele počítat.

 

Cestou od štoly 1. patra jsem na mýtině míjel spáleniště o rozměrech cca 50 m x 100 m, kde dle výpisu událostí HZS hořelo 20.6.2021 (poblíž štoly Josef – je už i v mapy.cz). Jelikož jsem zvědavý, spáleniště jsem prošel pěkně od shora dolů. Na jeho spodním konci upoutal mou pozornost částečně vyvrácený pařez, kolem kterého to na několika místech ještě velmi nepatrně doutnalo. Po chvilce přemýšlení jsem se rozhodl místo počůrat, ale asi jsem málo pil. Druhým úkonem po dlouhé úvaze bylo vytočení čísla 150. No jo, jenže jsem blízko Polské hranice, kde už mi Vodafone dávno hlásil “Vítejte v Polsku”, tož jsem se nikam nedovolal. Na jednu stranu všude mokro a na druhou stranu místo je na sluníčku a fouká čerstvý větřík… Odcházím s tím, že se sem ještě mrknu cestou zpátky k autu… Jenže již na vzdálenost cca 100 m je ve svahu vidět, že se ze spáleniště kouří. A na hasiče jsem se dovolal. Po hovoru následovaly dle očekávání dvě táhlá zahoukání sirény ze Zlatých Hor a po cca 5 minutách už hasičská Tatra, následovaná Policií, supěla do vrchu směrem k odbočce k Marii Pomocné. Hasiči už tušili, že se jedná o spáleniště u štoly Josef, tož jsem jim to jen potvrdil, a oni fičeli dál (čímž ujeli policajtům). Příslušníci PČR si zapsali moje údaje a já je na oplátku požádal, zda by mě nehodili ke kostelu. Tož zavezli mě tam, ale asi si mysleli, že je naviguju k požářišti. Tak jsem jim řekl, že nejsem místní, a že jak se tam dostat autem, že přesně nevím, ale že je to asi ta odbočka, co mysleli oni. Nabídl jsem jim tedy, že je tam s navigací ještě navedu, ale bylo mi sděleno, že už jsem toho udělal dost a víc není potřeba 🙂 Tímto jim děkuji za ušetřených cca 15 minut cesty k autu.

Třetí skupina Monika s Romanem a kamarády z Moravského krasu byli také v Jeseníkách. A kromě exkurzí do Nultého patra…se rozhodli prozkoumat štolu Hedviku nad Andělskou horou,  která je od vstupu zatopená a ve které jsme dosud nebyli. Jenže vstup byl uzamčen a tak se museli potopit pod mříž a proplazit se bahnem a vodou do štoly. A prý je pěkně dlouhá a zajímavá.

A v neděli míří do Jeseníků čtvrtá skupina – Pepa, Roman SteveReves a Honza směr Rejvíz a štola Bleskovec II.  Tam se nám sype vstup a chceme strop zabezpečit a zával vyklidit. Dnes jsme přijeli vymyslet jak.  A samozřejmě jsme se prošli pod skálami na Rejvízu a  nakoukli opět do šesti metrové “díry” ve skalní stěně o které stále diskutujeme, zda je to štola či jeskyně.