KRYM 2008

„Krym 2008“ 5-19. července plato Čatyr Dag , Krymský poloostrov, Ukrajina. Explorace Dolní plato Čatyr Dag, objev „Bohumínské propasti“, zaměření GPS jeskyní na Čatyr Dag

Účastníci: Josef Wagner, Jan Fedorowicz, Arnošt Macura, Jakub Wagner, Lucka Špačková

Byla to nakonec nevelká výprava a jako už skoro každý rok mířila k našim kamarádům na Krym. A jako vždy ukrajinskými cestami mikrobusem Boxerem. Cestu už známe nazpaměť, i to kde číhají policajti a proto druhý den jsme již bez problémů v Simferopolu. A večer na Čatyr Dagu.

Příští den začínáme s dokumentací – lépe řečeno zaměřováním vstupů do jeskyní na Dolním platu. Na Ukrajině totiž není nějaká centrální databáze jeskyní a vlastně ani na Čatyr Dagu, nikdo neví, co vše bylo objeveno. Chtěli jsme proto zaregistrovat všechny dosud známé jeskyně na platu. Netušili jsme, že je to sysifovská práce. Jsou jich stovky. Ale přesto jsme jich celou řadu zaměřili a nafotili vstupy.

Další dny vyplňujeme explorací terénů vzdálených od Sášovy základny, které nejsou tak ještě speleologicky  probádány. Neoznačených vstupů nalézáme hodně, ale nakonec vždy na dně propasti zjišťujeme, že zde nejsme první.

Až třetí den běhání po platu na pokraji husté kleče Pepa odhazuje pár balvanů a otevírá se nevelký vertikální otvor. Vhazované kameny padají dosti hluboko. Tak že konečně objev? Čistíme vstupní otvor o průměru 40 cm, vhazujeme lano a Kuba se spouští do neznámého podzemí. Vůbec to není jednoduché, vertikální vstup je hodně úzký. Nervozně čekáme na první zprávy z podzemí. Za půl hodiny slyšíme, jak se  Kuba probíjí vstupní úžinou. A informuje, že vertikála má asi 15 metrů a dno je plné suti – je třeba kopat.

Příští den se vracíme i s primitívním nářadím, do podzemí sestupují Honza s Kubou a začínají prolongaci. Suti je ale hodně veliká vrstva a není ji kam dole ukládat. Chce to více lidí, něco na vytahování suti na povrch…. Tak že vše připravíme příští rok. Propast jsme nazvali “Bohumínská”.

Plato Čatyr Dagu nám letos přálo- žampiony byly každý den.

Poslední dny výpravy se již tradičně přemísťujeme na Sašovo panství na pobřeží moře – na Kaču. Ale moře nám moc nepřálo. Pěkně bouřilo, ale ve vlnobití byla pěkná zábava.

Na pokraji Kače za pár let vyrostla hezká kolonie plotech obehnaných milionářských rezidencí. Pepa neodolal a vyrazil tam s foťákem. Ale daleko se nedostal. V betonovém plotě je jediný vstupní otvor se závorou a samozřejmě ozbrojenou stráží. A dál se prý nesmí. Milionáři nechtějí být rušeni.

Ale ještě jedna zajímavost. Na kraji rezidencí postavili nový pravoslavný kostel a mešitu. Tož pro koho asi?

Loučíme se z Kačou, Sášou a Krymem a jako vždy bez problémů za 36 hodin nonstop jízdy jsme doma.